Historie
Obec 6,6 km severovýchodně od Jemnice, prochází jí
silnice z Budkova do Mladoňovic. Nejbližší železniční stanice
Třebelovice. Nadmořská výška 488 m. Pošta Třebelovice, zdravotní a matriční
obvod Jemnice, fara Budkov, škola tamtéž. Katastr obce měl v r. 1950
výměru 517 ha. V současné době má obec 81 domů a 194 obyvatel.
Název
znamená ves lidí Úpolněšových. Názvy obce v pramenech: 1351 de
Vpolneczicz, 1385 Opolczicz, 1420 de Vpolnyessicz, 1497 na Uponěšicích,
1528 z Vponiessycz, 1608 Oponiessicz, 1671 Auponischitz, 1718
Opponieschitz, 1846 Oponěschitz, Oponěšice, 1881 Upolněšice, 1915
Oponeschitz, Oponešice. Ves s českým obyvatelstvem. V r. 1850 měla 381
obyvatel.
Názvy tratí: Bečvářovské, Čtvrtky, Díly, Hlávkův kopec,
Klínky, Krajiny, Malé frajmarky, Malé padělky, Nivky, Pod vejhony, U
obory, U ohrady, U olší, U půdy, U zahrady, Velké čtvrtky, Velké
frajmarky, Velké padělky, Zadní role, Zadní široké, Zahrady, Zahrádky,
Za skalkama, Za Slámovýma.
V r. 1351 se uvádí Vilém z Uponešic,
1365 Nevhlas z Upolněšic, v letech 1389 až 1417 Jakoubec z Upolněšic,
r. 1436 Jan z Upolněšic. Ctibor z Batelova prodal r. 1511 tvrz a ves
Uponěšice, Lomy, díl Cidliny a pusté Arklebovice Bohušovi z Čechtína,
jenž zde seděl ještě v r. 1531. V letech 1547 až 1551 držel statek Adam
Hrubčický z Čechtína. V r. 1610 Zuzana Roupovská z Malejova vzala svého
manžela Zikmunda z Roupova na spolek na zámek a ves Budkov, na tvrz a
ves Uponěšice. Od té doby byla ves součástí budkovského panství a
sdílela s ním další osudy.
Před třicetiletou válkou bylo v
Oponešicích 19 usedlostí, z toho zůstalo osazeno 14 a 5 zpustlo. Do r.
1671 se podařilo osadit jen l usedlost. V té době bylo ve vsi ze
starých usedlíků 10 láníků, 3 čtvrtláníci a l domkář, z nových l láník.
Zbylé poustky zůstaly neobsazeny.
Podle Tereziánského katastru
moravského bylo v Oponešicích 1181 měř. orné půdy, 6,1 měř. zahrad, 11
měř. lad, 12,2 měř. pustin, 16,2 měř. pastvin, z luk bylo 66 fůr sena.
Vrchnostenský dvůr v Oponešicích měl 262 měř. orné půdy, 40 měř.
pastvin, 3,2 měř. zahrad, z luk bylo 75 fůr sena a 42 fůr otavy.
Robotovalo zde 16 sedláků se 2 voly 2 dny a s 1 pěším také 2 dny v
týdnu.
Koncem feudálního období v r. 1843 žilo v Oponešicích 320
obyvatel, z toho 153 mužů a 167 žen ve 49 domech a 71 domácnostech. Z
nich se živilo zemědělstvím 59 obyvatel, 11 obyvatel zároveň
zemědělstvím a řemeslem a u 1 obyvatele není jeho zaměstnání uvedeno.
Ve vsi bylo 16 pololáníků s výměrou 30 až 33 jiter půdy, 4 čtvrtláníci
s výměrou 15 jiter, l dominikalista s výměrou 20 jiter půdy a 23
domkářů. V selských usedlostech byli hospodáři k pomoci l pacholek a l
děvečka. Ve vsi se chovalo 19 koní, 41 volů, 28 krav, 15 kusů mladého
dobytka, 72 obyčejných ovcí, 547 zušlechtěných ovcí pro vlnu a 25
vepřů. Průměrný stav dobytka u selské usedlosti byl 2 koně, 4 voli, l
až 2 krávy, l kus mladého dobytka, 4 ovce a l vepř. Desátky byly
odváděny panství Budkov a faře ve Velkém Újezdě. Tržním místem pro
Oponešice byla města Jemnice, Moravské Budějovice a Dačice.
Domy ve vsi byly nízké s malými okny, postavené z nepálených cihel a kamene,
pokryté na střeše slaměnými došky. Stodoly byly dřevěné a byly stavěny
opodál též pokryté slámou. Pod jednou střechou byly obytné místnosti a
stáje pro dobytek. Lepší stavební stav vykazoval vrchnostenský dvůr,
palírna a 2 obytné domy patřící vrchnosti, které byly postaveny z
pálených cihel a pokryty pálenou krytinou nebo šindelem. Jen l dům ve
vsi byl pojištěn proti ohni.
Ve vsi byla vrchnostenská palírna, kde na l přístroji a na l kotli vyrobili 3 dělníci ročně 300 věder
pálenky, k čemuž spotřebovali 350 měřic obilního šrotu a 3 000 měřic
brambor při spálení 170 sáhů dřeva. Odbyt pálenky šel do Vídně.
Tvrz v Oponešicích vznikla patrně ve 2. polovině 14. stol. jako vladycké
sídlo, písemně se uvádí až v r. 1511, kdy se dostala do vlastnictví
rodu z Čechtína. Po připojení vsi k Budkovu byl v jejím areálu postaven
vrchnostenský dvůr. Po častých přestavbách se z původní tvrze dochovala
jen část gotického zdiva v budově dnešní sýpky.
Oponešice - kaple sv. Jana a Pavla
Do r. 1849 byly Oponešice součástí panství Budkov, od r. 1850 až 1855 byly
začleněny pod politickou pravomoc Podkrajského úřadu v Dačicích a v
rámci soudní správy pod Okresní soud v Jemnici. Po zřízení smíšených
okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byly v období 1855 až
1868 podřízeny Okresnímu úřadu v Jemnici. Když byla v r. 1868 veřejná
správa a soudnictví odděleny, vrátily se pod pravomoc Okresního
hejtmanství v Dačicích, kam patřily až do r. 1896, kdy vzniklo nové
Okresní hejtmanství v Moravských Budějovicích, které získalo působnost
i pro soudní okres Jemnice. Sem příslušely Oponešice až do r. 1960, kdy
po správní reorganizaci byly začleněny pod okres Třebíč. K Oponešicím
také náležel dvůr Jindřichov. V rámci integrace obcí byly Oponešice v
r. 1980 podřízeny MNV v Budkově, od r. 1991 mají opět samostatný obecní
úřad.
Oponešice, gotická tvrz v areálu lihovaru.
V r. 1880 měla obec 62 domů a 374 obyvatel české národnosti a katolického
náboženství. V r. 1921 zde bylo napočítáno 65 domů a 375 obyvatel, v r.
1930 již 73 domů, ale počet obyvatel klesl na 336 osob. V r. 1950 měla
obec 80 domů a 337 obyvatel.
Hospodářská půda měla v r. 1900
výměru 503 ha, z toho bylo 421 ha pole, 35 ha louky, 23 ha pastviny, 19
ha lesy, 5 ha zahrady. V témže roce se v obci chovalo 11 koní, 357 kusů
hovězího a 67 kusů vepřového dobytka. Dvůr Jindřichov velkostatku
Budkov o 104 ha byl za 1. pozemkové reformy z větší části (68 ha)
rozparcelován, malá část (6 ha) byla zestátněna a zbytek (30 ha) byl
ponechán vlastníku. Lihovar velkostatku byl nejprve propuštěn majiteli
ze záboru, ale později byl v r. 1930 združstevněn.
Většina obyvatelstva se živila v zemědělství, živnosti a řemesla byly v obci
jen některé. V r. 1911: l hostinec, l kolář, 2 kováři, l krejčí, 2
obuvníci; v r. 1924: 20 zemědělských závodů, l hostinec, l kolář, 2
kováři, l krejčí, l obchodník se smíšeným zbožím, l obchodník se
zeleninou, 2 obuvníci, l pokrývač. Obec byla elektrifikována ZME v Brně
v r. 1930.
Spolková činnost nebyla v obci zaznamenána, v současné
době působí v obci sbor dobrovolných hasičů, organizace Českého
červeného kříže a Svaz zahrádkářů.
Převážně zemědělský charakter obce se projevoval v místních výsledcích parlamentních voleb za první
republiky podporou určitých politických stran. V r. 1929 zde získala
Republikánská strana čs. venkova 116 hlasů, Čs. strana národně
socialistická 34 hlasů a ČSL 15 hlasů z celkového počtu 191 voličů. V
r. 1930 získala Republikánská strana 117 hlasů, Národní obec fašistická
45 hlasů a ČSL 17 hlasů z celkového počtu 196 voličů. V poválečných
parlamentních volbách v r. 1946 zde získala ČSL 122 hlasů, KSČ 69 hlasů
a Čs. strana národně socialistická 41 hlasů z celkového počtu 232
voličů.
I po skončení druhé světové války zůstalo hlavním
zaměstnáním zdejšího obyvatelstva zemědělství. V Oponešicích vzniklo
JZD v r. 1950, v r. 1959 mělo 119 členů a obhospodařovalo 440 ha
zemědělské půdy. V r. 1973 se sloučilo s JZD Budkov. To se v r. 1990
transformovalo v Zemědělské družstvo Budkov.
Po r. 1945 byla v obci postavena klubovna požární zbrojnice,
prodejna Jednoty a koupaliště.
Z památek je zde kaple sv. Jana a Pavla z r. 1774, dále socha sv.
Jana Nepomuckého z r. 1716 na návsi, na katastru obce jsou 3 kříže,
boží muka a 2 kapličky.
Obecní pečeť: je doložena ze 70. let 18.
stol. V pečetním poli je zobrazena radlice a okolo ní šest květů. Opis
pečeti uvádí: WES AVPONIESSCZE.
Pozemkové knihy od r. 1793 v MZA Brno, matriky od r. 1770 (fara
Velký Újezd) tamtéž.
--------------
Zdroj: Moravskobudějovicko - Jemnicko.
Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997
|
